V této sekci budu sdílet zdroje a materiály, které používám a které můžete i vy využít při dalším pátrání.
Státní oblastní archiv v Praze
https://ebadatelna.soapraha.cz
Na stránkách oblastního archivu v Praze se nachází digitalizované matriky farností Středočeského kraje a další archiválie jako staré školní a obecní kroniky, vybrané gruntovní knihy, zakládací listiny spolků. Přístup k digitalizovaným matrikám a archiváliím je zdarma a nevyžaduje registraci.
Jankov a další okolní farnosti psaly matriky většinou v latině nebo češtině, němčina se vyskytovala vzácně. Starší záznamy jsou psané ještě kurentem, postupně se přešlo na humanistické písmo.
Pokud chcete hledat matriky před rokem 1704, hledejte ještě ve farnosti Postupice. V roce 2026 už jsou pro farnost Jankov publikovány všechny matriky předané archivu. Poslední dvě zbývající knihy narozených pro léta 1912-1940 a 1940-1949 jsou ještě živé a uložené na matričním úřadu ve Voticích. Záznamy v nich jsou po dohodě se zaměstnanci úřadu a doložení příbuznosti dostupné přímým potomkům (dítě, vnuk, pravnuk). Zákon udává, že kniha může být digitalizována a zveřejněna až po uplynutí zákonné lhůty (100 let pro narození) pro poslední záznam v knize, takže kniha 1912-1940 nebude veřejně přístupná dříve než v roce 2040. Po roce 1949 přešla agenda vedení matrik z jednotlivých farností pod systém státních matrik, naším matričním místem je v současné době Městský úřad Votice.
Naše oblast byla dominantně katolická na rozdíl třeba od Poděbradska, kde při hledání musíte procházet jak katolické, tak protestantské farnosti. I když nebyli všichni místní obyvatelé striktně katolíci, většina z nich křtila, oddávala a pohřbívala v rámci katolické farnosti Jankov, později se zlepšením dostupnosti měst a příchodem Československé církve (1920) se objevují někteří z místních obyvatel v protestantských a civilních matrikách votických, sedlčanských či benešovských.
Ve 20. století už nebyly vzácné ani destinační svatby nebo svatby v místě zaměstnání, pro naše předky to byly zejména kostely v Praze u sv. Antonína v Holešovicích, u sv. Prokopa na Žižkově, u sv. Ludmily či u sv. Aloise na Královských Vinohradech nebo Děkanský chrám Páně v Táboře. Tyto záznamy musíte hledat v archivech pražských a jihočeských.
Archiv hlavního města Praha
Pražské digitalizované matriky spadají pod Archiv hlavního města Prahy. Pozor na historické hranice Prahy — co dnes spadá pod Prahu a patří do pražského archivu, mohlo být v minulosti vedeno jako součást některé ze středočeských farností.
Státní oblastní archiv v Třeboni
Jankovská farnost se nachází na pomezí a v minulosti docházelo často ke sňatkům a migraci z farností, které jsou zařazeny pod třeboňský archiv (např. Vrcholtovice a Mladá Vožice). Přístup je zdarma a nevyžaduje registraci.
Archiv ČÚZK – webová aplikace
https://ags.cuzk.gov.cz/archiv
Český úřad zeměměřický a katastrální má ve svém digitálním archivu dostupné staré mapy českého území. Kromě jiného zde najdete Císařské povinné otisky stabilního katastru, které vznikly v letech 1826-1834 a můžete na nich zjistit, jak vypadala vaše vesnice před 200 lety, kde se nacházela pole obhospodařovaná vašimi předky nebo kudy vedly staré cesty. Kromě císařských otisků jsou k dispozici i původní indikační skicy nebo historické vojenské mapy.
Při hledání v indikačních skicách a císařských otiscích si dávejte pozor na čísla označující budovy a parcely, protože nemusí přesně sedět na čísla popisná tehdejší ani dnešní. Obecně platí, že na indikačních skicách jsou čísla domů psaná červeným písmem, ale například v císařských otiscích vsi Jankovská Lhota nejsou už čísla domů uvedená vůbec.
vodnimlyny.cz
Databáze vodních mlýnů na našem území. Najdete v ní technické detaily mlýnů a pil, v mnoha případech se dají v záložce Historie u karty mlýnu dohledat i údaje o mlynářích a jejich rodinách. Jankovsko bylo na mlýny na Chotýšance bohaté, ale pokud hledáte svoje mlynářské předky, rozhodně se neomezujte jen na naše mlýny a podívejte se i do okolí Neustupova, Postupic, Popovic nebo Šlapánova. Mlýny nebývaly všechny svobodné a vlastněné mlynářovou rodinou, takže mlynář se mohl přesouvat do nájmu v okolních panských mlýnech. Většina našich mlynářů putovala v relativně malém okruhu a na Podblanicku bylo z čeho vybírat.
Jankovské mlýny:
- Dolejší mlýn
- Horní mlýn = Hořejší mlýn = mlýn Roháč
- Pilský mlýn = mlýn Pila
- mlýn Vinduška = Vindušský mlýn
- mlýn Křivánek = Broumovický mlýn (patří do Broumovic, které spadají pod faru Neustupov, ale několik záznamů o jeho obyvatelích se objevilo i v jankovských matrikách)
- mlýn Plamínek (patří do Pičína, ale v minulosti se vyskytoval v našich matrikách)
svobodnici.cz
Na tomto webu najdete interaktivní mapu svobodníků a mnoho zajímavých informací o jejich postavení napříč dějinami. Mít svobodníky v rodokmenu znamená jednu zásadní výhodu — jejich rodové linie bývají mnohem lépe zaznamenány a uchovány než údaje o běžných poddaných, kteří jsou často v nejstarších matrikách identifikováni jen jako „Mikuláš ze Lhoty“ nebo „Jan, hrnčíř z Bystřice“.
Na území jankovské farnosti se žádná svobodství nenacházela, ale hned za humny jich máme nepočítaně ve vsích Hlivín, Jiřín, Kobylí, Vojslavice, Pazderná Lhota nebo Vestec. Ačkoli svobodníci většinou uzavírali sňatky s jinými svobodnými rody i na větší vzdálenosti nebo v bližším kruhu rodinném, v matrikách se objevují i sňatky svobodnických potomků (většinou dcer) s vysoce postavenými místními poddanými. Svobodný status rodu bohužel neznamenal, že by rod byl zároveň bohatý nebo vlivný, velice často hospodařili svobodníci stejně jako jejich sousedé s tím rozdílem, že svoje hospodářství opravdu vlastnili a že nepodléhali poddanským povinnostem a nemuseli žádat pána například o svolení k sňatku.
Pokud tedy vidíte svobodníka ve svém rodokmenu, neznamená to automaticky šlechtické předky. Mezi svobodníky se vyskytovaly i rody, které v minulosti byly urozené, takže naděje umírá poslední, ale realita byla taková, že po většinu naší historie se společenské vrstvy striktně nemísily a pokud vaši vlastní předkové byli místní sedláci, dá se téměř se stoprocentní jistotou říct, že si nikdo z nich nevzal za ženu dceru hraběte z místního zámku. Nemusíte ale věšet hlavu, i bez modré krve vedli vaši předkové zajímavé životy.
Naše oblast spadala v té době pod Kouřimský kraj, kam patřili i místní svobodníci. Když bylo v roce 1848 zrušeno poddanství, přestali svobodníci existovat jako privilegovaná skupina, ale v matrikách byli často ještě po mnoha letech zapisováni jako svobodníci nebo bývalí svobodníci, časem se pak všichni zapisovali už jen jako sedláci, rolníci, chalupníci nebo jako řemeslníci.